Jak šla cesta s lněným vláknem aneb trocha lněné historie

Linum usitatissimum, neboli lněné semínko má v pěstování dlouhou historii a od minulosti až do současnosti je plodinou, která je velmi stěžejní pro textilní průmysl. Historicky bylo lněné vlákno jednou z prvních textilií, která začala být člověkem využívána. První zmínky o lnu sahají až 4000 let zpět do Mezopotámie a Egypta. Ani Evropa však nebyla s jeho pěstováním pozadu a len se rozšířit téměř po celém kontinentu a stal se jedním z hlavních zdrojů pro výrobu textilií. 

V Čechách sahá jeho pěstování až do 9. století, kdy se lněné látky využívalo primárně jako textilie určené pro vojenské uniformy. Mimo vojenské využití se také používalo k výrobě jiných oděvů, plátěných tašek, lan a podobně. Ve středověku se pak lněné vlákno využívalo i k výrobě papíru, a to až do vynálezu papírenského stroje, kdy byl len nahrazen papírem z dřevěné celulózy, jak jej známe nyní. S postupem času se však jejich používání rozšířilo i mezi běžné konzumenty této textilie, kteří jej zpracovávali pro svou kvalitu a trvanlivost.

Pro výrobu lnu v našich končinách je stěžejní 19. století, kdy došlo k výrazně vyššímu zájmu o pěstování lnu, a to díky zavedení nového způsobu pěstování, který směřoval k většímu výnosu. Současně na tento fakt navazuje i industrializace, která vedla ke zpracovávání lněných látek v továrnách, a stejně tak se poté zvýšila i poptávka po této plodině. 

V následujícím, tedy 20. století se v Československu pěstování a zpracovávání lnu stále rozvíjelo a lněná textilie byla běžnou součástí módního průmyslu. Nejvíce se plodina pěstovala na Moravě, ve Slezsku a v podhorských oblastech. Lněný průmysl hrál v Československém hospodářství výraznou roli. Ačkoliv se vlákno vyrábělo již od středověku, lněný průmysl se v průběhu let stále rozvíjel a modernizoval. 

V období první republiky se pěstování lnu na našem území dočkalo největšího rozmachu. Okolo roku 1929 produkce opět mírně zakolísala a znovu se vrátila až po 2. světové válce. Po rozpadu Československa v roce 1993 se v České republice len dále pěstoval, ovšem ve srovnání s historií či s jinými zeměmi již zaujímá výrazně menší podíl na celkové produkci. Právě v 90. letech, kdy byl pozvolný rozmach pozastaven také došlo k otevření trhu se západními zeměmi. Tuzemská výroba tak tvrdě narazila na zahraniční konkurenci vedoucí k pozvolnému ukončení pěstování lnu. 

V současné době je stále len oblíbený, a to primárně díky jeho přírodním vlastnostem, trvanlivosti, schopnosti příjemně regulovat teplotu a odvádět pot a v neposlední řadě díky udržitelnosti. I přesto se aktuálně pěstování lnu v Čechách věnuje pouze málo jedinců, a to primárně pro zpracovávání na lněný olej. 

A kde se tedy v současné době využívá lnu nejvíce? Nejčastěji se tak s lněným vláknem lze setkat v oblečení, ložním prádle, záclonách či u ručníků. Samotné lněné semínko se poté využívá jako krmivo pro hospodářská zvířata či při výrobě kosmetických produktů, jako jsou již zmíněné lněné oleje či lněná mýdla.

Co se týče našich produktů, pak ty využívají lnu dováženého ze západní Evropy a u nás jej zpracováváme a tkáme do podoby, ve které je znáte z našich artiklů. Naše vize do budoucna je však taková, že chceme obnovit tradici pěstování lnu u nás.