Zelení bojovníci: Jak stromy bojují s CO2 a kolik ho absorbují za jeden rok?

Klimatické změny jsou od konce 20. století žhavým tématem, které rezonuje světem a společností. Bohužel i skrze snahu o jejich vyřešení si svět stále nevede dostatečně s ohledem na všechny současné a budoucí závazky v oblasti snižování emisí. To může znít jako demotivace, ovšem stále existují kroky, které jako jedinci můžeme podnikat. A například my v CleanWear bojujeme proti uhlíkové stopě skrze vysazování stromů, o kterém jsme vás již informovali v předchozím článku. Pojďme se však nyní detailně podívat na to, čím vlastně výsadba stromů napomáhá přírodě.

Stromy jsou ve světě takovými „přírodními čističi vzduchu.“ Jsou schopny absorbovat oxid uhličitý, jednu z hlavních látek, která přispívá ke skleníkovému efektu a k celkovému oteplování planety. Jak stromy tuto důležitou funkci plní? Nepochybně jste již slyšeli o fotosyntéze. Nebudeme tu vysvětlovat celý tento proces, ale zjednodušeně se jedná o přirozený mechanismus zelených rostlin, ve kterém dochází k absorpci oxidu uhličitého z ovzduší a jeho přeměně na glukózu a kyslík.

Mimo průduchy v listech, skrze které stromy absorbují plyny, jsou také schopny uchovávat oxid uhličitý ve svém dřevě a dalších tkáních. To znamená, že dlouhodobě slouží jako "uhlíková past" a přispívají k udržování stabilního množství CO2 v atmosféře. Absorpce u stromu končí či se výrazně zpomaluje v momentě, kdy je plně vzrostlý. Během toho se však obvykle dřevo zpracuje, například do nábytku. Množství oxidu uhličitého pojatého během života stromu zůstává uloženo ve dřevě až několik set let a uvolňuje se pouze pozvolna.

A kolik oxidu uhličitého tedy zvládne strom absorbovat? Odpověď na tuto otázku není jednoduchá a jednoznačná. V mnohých internetových zdrojích se u dospělého stromu hovoří o 48 librách CO2, což odpovídá přibližně 22 kg, s odvoláním na vyjádření Evropské agentury pro životní prostředí. Mohlo by se tedy jednoduše zdát, že výpočet se bude skládat z násobku 48 x počet let růstu stromu. Ovšem tato odpověď je stále s otazníkem. 

Při výpočtu množství záleží na mnohých faktorech jako jsou růst stromu, umístění, podmínky pěstování, dostupnost vody, sluneční světlo, místní klima, půdní živiny a podobně. Nepochybně závisí také na druhu stromu, jelikož se liší jejich hmotnost a jiné. Dle webu www.ecotree.green má například běžný topol váhu přibližně 400 kg/m3, borovice 1000 kg/m3 a eben až 1400 kg/m3. Největší množství CO2 poté pojímají stromy, které mají kořeny ve vodě či rostou v bažinatém podloží.

Vysvětlení a snahu o výpočet pro zodpovězení otázky, kolik oxidu uhličitého absorbují stromy za jeden rok, přináší článek How much CO2 does the tree absorb dostupný na webu www.onetreeplanted.org. Ti pro svůj výpočet využívají průměrnou hustotu výsadby, která vychází na 1000 stromů na hektar půdy, s konzervativním odhadem uhlíku na hektar, tedy pracují s předpokladem, že průměrný strom pohltí přibližně 10 kilogramů neboli 22 liber CO2 ročně za první rok. Uvádí také, že se raději přiklánějí ke konzervativnějšímu přístupu, aby se vyhnuli nadsazování potenciálních přínosů. Pokud porovnáme výsledek zkoumání a běžně užívané číslo 25 kilogramů (neboli 48 liber), nacházíme se zhruba na poloviční hodnotě, ovšem s doložitelnějším zdrojem.

Jak je již výše zmíněno, absorpce CO2 končí v momentě, když strom dospěje, avšak les ve svém přirozeném stavu stále dodržuje jakousi rovnováhu. Mrtvé stromy se rozkládají a při jejich tlení pozvolna uvolňují oxid uhličitý, který absorbovaly, ale jsou nahrazovány stromy novými, které jej pro změnu absorbují zpět. V důsledku toho docházíme k tomu, že pokud není les obhospodařován, je celkový úbytek uhlíku v lese nulový. Je však podstatné si uvědomit, že lesy nejsou dobré pouze v absorpci uhlíku, ale slouží také jako útočiště pro mnoho druhů fauny a flóry. 

Dle online dostupné kalkulačky jsme zjistili, že přibližná hodnota uhlíkové stopy spojené s výrobou jednoho kusu lněného trička je přibližně 4,5 kg CO2. Ačkoliv se uhlíková stopa trička bude mírně zvyšovat i v případě každé běžné údržby, kterou je například praní, můžeme s klidným srdcem říci, že vzhledem ke zveřejněným číslům a naší aktivitě, kterou je zasazení stromu za každou vzniklou objednávku, se nám daří být uhlíkově neutrální a chovat se k přírodě s respektem.